Menu

Dostihové závodiště Pardubice

Dostihové závodiště Pardubice

Pardubice jsou domovem slavné dostihové dráhy, která má jedinečnou atmosféru. Na ní se bez nadsázky běhá jeden z nejtěžších překážkových dostihů evropského kontinentu – Velká pardubická. Její historie je velmi bohatá a dlouhá. Jedná se totiž o společenskou a sportovní událost s nejdelší tradicí v českém prostředí. Kupříkladu fotbalová liga, v době, kdy se začala hrát, měla oproti slavnému turfu už padesátiletý skluz.

První ročník Velké pardubické se konal v roce 1874, ale již několik desítek let předtím se v Pardubicích a přilehlých oblastech dostihy konaly. Od samého začátku bylo město a potažmo jeho slavný závod dobře znám dostihovému světu, což dokazuje i působení řady trenérů a žokejů ze zahraničí ve střední Evropě. Dostihová dráha v místech, kde se dnes běhá, byla vymezena v roce 1856 a dnešní podoba závodiště pochází z doby poválečné (druhá světová válka).

 V proudu času se několikrát změnil kurz dostihu, přičemž naposledy tomu bylo v roce 1998, kdy se poprvé závěrečná fáze dostihu běžela po hlavní dráze opačným směrem. Důvodem bylo, mimo jiné, vystavění nové tribuny. Délka dráhy Velké pardubické činí 6 900 metrů a koně na ní musí zdolat jedenatřicet překážek různé náročnosti. Nejznámější z nich je Taxisův příkop, který je také jedním z nejtěžších na světě. Za další obtížné překážky lze jmenovat Irskou lavici, Popkovický skok či Velký vodní příkop. Povrchu dráhy zpočátku dominovala oranice, kterou dnes ze tří čtvrtin vytlačila tráva. Z důvodu bezpečnosti se upravovaly i některé překážky, čímž se snížila náročnost celého dostihu oproti letům minulým. Například Velký vodní příkop dříve mnohokrát rozhodoval o vítězi a dnes je velmi snadno překonatelný.

Nejúspěšnějším koněm v historii Velké pardubické je ryzák Železník, který jako jediný dokázal zvítězit čtyřikrát. Za jezdce má na svém kontě nejvíce vítezství slavný žokej Josef Váňa starší, kterému sekunduje druhý nejúspěšnější jezdec závodu Jan Faltejsek. I když dostihovému sportu dominují zejména muži, tak i jedna žena za celou dobu existence Velké pardubické zvítězila. Psal se tehdy rok 1937, kdy Lata Brandisová s klisnou Normou stanula na stupních vítězů.

Držitelem časového rekordu závodu je hřebec Nikas, který v sedle s Markem Stromským uběhl Velkou pardubickou pod devět minut (8:55), avšak záhy vyšel najevo neúmyslný dopink zvířete, kvůli čemuž byl diskvalifikován. Novým vítězem se stal sedmiletý Ribelino společně s Pavlem Kašným, který trať dokončil v čase 8:56. I když finální čas je pro každého závodníka důležitý, v případě pardubického dostihu se jedná o údaj spíše statistický a nelze z něj vyvozovat velké závěry, jelikož je velmi závislý na počasí a stavu dráhy.

I když zpočátku existence dostihu na jeho startovní listině dominovala jména zahraniční, dnes se jedná většinou o české jezdce. Prvním Čechem, který dostih vyhrál, byl Ulrich Rosák v roce 1902. Dnes uplynulo hodně času od doby, kdy se běžel první závod. Zpočátku bylo mnohdy na startovní dráze jen několik koní. V současné době se Velká pardubická těší prestižnímu renomé v dostihovém světě a její lesk ohromuje nejen veřejnost českou, ale i zahraniční.  

www.zavodistepardubice.cz

Dostihové závodiště Pardubice

Dostihové závodiště Pardubice

Objevuj
Národní hřebčín Kladruby nad Labem

Národní hřebčín Kladruby nad Labem

Objevuj
Zámek Slatiňany

Zámek Slatiňany

Objevuj
Národní hřebčín Slatiňany

Národní hřebčín Slatiňany

Objevuj
Švýcárna Slatiňany

Švýcárna Slatiňany

Objevuj
Jezdecké objekty

Jezdecké objekty

Objevuj